Rafting na Zambezi

Kde jsme skončili minule… Jasně, jdeme na to. Čeká nás Rafting na Zambezi!

EXPEDICE ZAMBEZI 2022

Část 2.

Schody do nebe

Sotva jsme stihli zpracovat pohled na Viktoriiny vodopády, už se řítíme do první peřeje s názvem Against the wall. Peřej se nachází v téměř pravoúhlé pravotočivé zatáčce a hlavní proud jede přímo proti zdi. Náš safety-kajakář Sugar už čeká pod peřejí. Voda má obrovskou sílu a to první peřej není zdaleka to největší, co nás tu čeká. Oba rafty peřej projíždějí bez problémů. Stejně tak druhou a třetí peřej.

Před peřejí č. 4 (Morning Glory) nás čeká první prohlížení. Volíme pomalejší vodu zprava, vyhýbáme se obřímu válci a na pokyn „do lodi“ si všichni sedají na dno a drží se postranního lana, tak, jak jsme si to nacvičovali nahoře. Když se loď vynoří z vln, zjišťujeme, že máme první problém.

Honza z posádky červeného raftu dostal ránu hlavičkou od pádla a má roztržený horní ret. Ale pořádně. Dojíždíme nad peřej č. 5 (Stairway to Heaven) a řešíme, co s tím budeme dělat. Je to evidentně na šití. Doktora s sebou nemáme. Máme ale veterináře, který, jak se ukazuje, by mohl dělat i plastického chirurga. Pět stehů zažehnává krizi, my si dáváme rychlý oběd a chystáme se na souboj s peřejí.

Raft vjíždějící do jedné z peřejí na řece Zambezi - Stairway to Heaven
Peřej č. 5 Stairway to Heaven

Stairway to Heaven je nazvaná podle písně od Led Zeppelin. Když se k peřeji blížíme, vidíme pouze linii horizontu. Na hraně peřeje se pod námi otevře hluboká díra a my sjíždíme po prudké – šestimetrové – skluzavce, na jejímž konci nás zalije obrovská vlna. Pak další a další. Všichni jsou v lodi a drží se, čeho můžou, ale z peřeje vyjíždíme jako vítězové.

Šestá peřej (The Devils Toilet Bowl) nám nedělá problémy a zastavujeme až nad peřejí č. 7 (Gulliver´s Travels). Čeká nás nejdelší peřej vůbec. Na vstupu do peřeje míjíme „Indicator Rock“ zprava a rychlým přejezdem míjíme monstrózní válec “Gris” a pokračujeme do části nazývané „Land of the Giants“. Vlny přicházejí rychle po sobě a hází s raftem ze strany na stranu. Náš červený raft projíždí jako první a vcelku bez problémů. Žlutý raft se převrací už v první části peřeje. Dolu plavou lidi i věci a my chytáme, co můžeme. 

Raft v peřeji
Raft přeplněný lidmi z druhé, převrácené, lodi v peřeji pod Guliver´s Travels.

Peřej č. 8 (The Midnight Diner) najíždíme středem do obrovského válce, který by raft mohl klidně zmuchlat do kuličky. Oba rafty ale projíždějí bez potíží a před námi je peřej č. 9 (Commercial Suicide). Jak vyplývá z názvu, peřej se komerčně nejezdí. Hodíme rafty do peřeje a Sugar, který čeká dole, je chytí a přitáhne ke břehu. Vojta (guide červeného raftu) si však nenechá ujít možnost si peřej sjet, a protože zrovna není po ruce žádný kajak, skočí do jednoho z raftů.

Bez problému zdoláme peřej č. 10 (The Gnashing Jaws Of Death) a už nás čeká malá pláž, kde budeme trávit dnešní noc. Vybalujeme kuchyň, stavíme stany a zjišťujeme rozsah škod. Po dlouhém plavání na sedmé peřeji se totiž do některých loďáků dostala voda. Plaváčci suší své věci a zbytek začíná chystat večeři.

První kemp na řece Zambezi
Náš první kemp nad peřejí č. 11

Od požerače náklaďáků k zapomnění

Po vydatné snídani sedáme na vodu a hned za zatáčkou nás čeká peřej č. 11 (The Overland Truck Eater). Najíždíme do peřeje a vtáhne nás to rovnou do levého vracáku. Všichni jsou v raftu, který se točí kolem dokola a chvilkami se naklání na různé strany. Žlutý raft trefili lepší stopu a hladce projíždí okolo nás. My po několika otočkách získáváme kontrolu nad raftem a vyjíždíme zpět do proudu.

Raft na řece Zambezi, v peřeji č. 11
Vjezd do peřeje č. 11

Následují peřeje 12. A ,B ,C (The 3 Ugly Sisters) zakončené obrovskou vlnou, označovanou číslem 13 a nazývanou The Mother. Když vjíždíme do 13. peřeje, největší vlna (Matka) se nad námi tyčí skoro jako dům. Doslova ji přelétneme. Za zatáčkou čeká peřej č. 14, kterou pro její malou velikost podceňujeme. Nevjíždíme do ní úplně šikovně a hned dostaneme za uši. Převrhneme se. Naštěstí je peřej opravdu malá a tak plavání není dlouhé. Pod peřejí raft převracíme a pokračujeme v plavbě.

Mezi peřejemi začínají být delší laguny s klidnou vodou, ale to neznamená, že jsou tu peřeje menší. Číslo 15 (The Washing Machine) i č. 16 (Terminator I & II) projíždíme bez problémů. Na peřeji č. 17 (Double Trouble) se nám krásně povede vyhnout se oběma válcům a další zastávku si děláme až na peřejí č. 18 (Oblivion). Zde si, s výhledem na peřej, dáváme něco k obědu. Míjí nás tři rafty, na dvou jedou lidé, jeden veze zásoby. První dva rafty peřej projíždějí, zásobovací raft se převrací. A to jeli všichni víceméně stejnou stopu – 33% šance na převrácení. Sedáme na raft s mírnými obavami, co nás čeká. Dopadlo to ale dobře, bůh Zambezi Nyami Nyami nám dopřál čistý průjezd.

Raft na řece Zambezi, peřej č. 18 - Oblivion
Peřej č. 18 - Oblivion

Od tohoto místa nás do konce dnešního úseku už nic velikého nečeká. Projíždíme pár bezejmenných peřejí a před třetí dorážíme na velkou písečnou pláž na pravém břehu. Táhne se do svahu a končí v lese, což je fajn, protože je tu stín. V horní polovině pláže je rozpadlý zbytek přistávací plochy pro vrtulníky, podle které se pláž označuje – Heliport.

Máme celé odpoledne volné. Někteří se jdou koupat, někdo lovit ryby a jiní se jen povalují ve stínu a odpočívají. Po půl páté začínáme chystat večeři, a když začne zapadat slunce, posedáme si na heliport a s doutníkem v ruce sledujeme vycházející hvězdy.

Odpolední posezení na pláži u řeky Zambezi
Pohoda na heliportu

Nejtěžší peřej světa?

Ráno lenošíme a vyrážíme později. Na rozjezd máme pár jednodušších peřejí a pak už dojíždíme k Open Season. Najíždíme zprava a daří se nám projet bez větších obtíží. Následují soutěsky Narrows 1,2,3. Dlouho jedeme úzkými kanály, voda se tu mele a v zatáčkách máme co dělat, aby nás proud nenatlačil na skálu. Po výjezdu z Narrows máme před sebou kus poctivého pádlování, chvilku nás žádná peřej nečeká. Když dojíždíme k dnešní předposlední peřeji Chimamba, vidíme, že se za námi žene bouřka. Chimamba znamená v místním jazyce had. Je to vlastně jen velký jez, který žene vodu přímo proti skále. Jedeme tedy hodně vlevo a oběma raftům se daří zeď netrefit.

Hned za Chimambou je poslední dnešní peřej – Upper Moemba – nejspíš to nejtěžší, co nás tu čeká. Spolu s peřejí Ghost Rider se perou o neoficiální statut nejobtížnější komerčně raftované peřeje na světě. Během prohlížení se zvedá vítr a přichází prudký déšť. Čekáme, až se počasí uklidní a jdeme na to. Bílý raft sjíždí čistě, žlutý s drobným problémem. V polovině peřeje se otáčí špičkou proti proudu a jeden člen posádky vypadává. Dojíždějí sice pozadu a vláčí za sebou plaváčka, ale jsou dole. 

Kempujeme na pravém břehu na veliké pláži. Déšť zcela ustává chviličku potom, co si postavíme přístřešek. Spolu s námi tu kempuje ještě americká výprava. Jsou sice na druhé straně pláže, ale mají pivo. Vojta se vydává na lov a vrací se jako hrdina, ukořistil šest kousků. Večer se k nám připojuje místní rybář. Výměnou za pár háčků nám dává sušenou rybu a zůstane s námi na večeři. Večírek je plný černobílého bubnování a zpěvu Vrcholem večírku je sjíždění prudké písečné pláže na kajku.

Ryba sušená na ohni na pláži u řeky Zambezi
Druhá noc na pláži pod Upper Moembou
Tak co, lákal by vás rafting na Zambezi?

Předchozí a následující části článku najdete zde:

Comments are closed.